Nevěra

Nevěra

24. července 2016 v 16:55 | Jack Godman

Nevěra


Téma nevěry bylo v naší společnosti rozebíráno už mnohokrát. Existuje mnoho publikací, psychologických analýz, návodů a dokonce i rad, jak nevěru úspěšně utajit. Ano, tak moc se nevěra stala doménou naší moderní civilizace (ne že by v minulosti k nevěrám nedocházelo, jen se to tolik nerozpitvávalo).
Možná si říkáte, jestli je vlastně nutné číst další článek o něčem, o čem jste už četli tolikrát a ještě asi mnohokrát číst budete. No, já se pokusím vnést trochu světla do této temné stránky lidství.

Svět kolem nás
Pohled na nevěru nebyl vždycky v historii zcela jednoznačný. Dokonce i ve vzoru zvířecí říše můžeme najít spoustu různých přístupů. Věděli jste například, že albatros žije v čistě monogamním vztahu a na sex čeká až čtyři roky. Za to třeba paviáni, ti mají až čtyři samičky najednou.
V lidské říši je to ovšem krapet odlišnější. Nevěra nebyla cizí už v dobách před Kristem. Nakonec, jedno z Božích přikázání jasně říká, "Nepožádáš manželky bližního svého."
Ale mimo náboženské pojetí, se naši předci rozhodně zpět nedrželi. Od velkých králů i královen, kteří si vedli své vlastní sexuální otroky, až po ono nejstarší řemeslo, jaké naše civilizace zná. Zkrátka, v celé historii lidstva není žádný důkaz o tom, že by lidé byli skutečně stvořeni k monogamnímu vztahu a kromě morálního aspektu nás k tomu dokonce ani nic nenutí. Nakonec, lidé mohou být jedním z druhů, kteří zkrátka, obdobně jako primáti, prostě nežijí v přirozeném monogamním vztahu (nehledejte za tím žádnou spojitost s Darwinovou teorií evoluce).

Tisíc let v řetězech
Věrnost se tedy jeví pouze jako taková morální hranice lidských zákonů a nepsaných úmluv. Ovšem jak jsem již zmínil, svaté desatero tento čin pokládá za hřích, který je v rozporu se správným životem. A ať už tyto přikázání stvořil kdokoli, faktem zůstává, že pochází z dávné minulosti, sahající daleko před smrt Ježíše Krista. Věrnost tedy stejně jako nevěra není žádný výmysl moderního marketingu a zákonů společnosti, ale je to odkaz, sahající do dávné minulosti, do minulosti staré tisíce let.
Zda pochází toto sdělení opravdu od Boha a jeho vyvoleného Mojžíše, nebo bylo Židy převzato z jiného učení, není zcela jasné, ale tato informace dokazuje, že věrnost byla přímo spojena se schopností svobodné vůle a možností se rozhodnout. Na rozdíl od zvířat jsme tedy schopni učinit morální volbu a nebýt pouhými nástroji svých pudů a instinktů.
I kdybychom vzali v úvahu církevní záležitosti, pak ani zde nelze s úplnou přesností říci, co je správné. Pokud se podíváme na katolického kněze, který je nucen složit slib celibátu, jenž je zavazuje k životu bez sexu a partnerky, zjistíme že, ani zde něco nehraje. Bůh každému samci stvořil samici. A tím jasně definoval, že žádný život na této planetě by neměl být odsouzen k životu v osamění. Zvláště pak v očích našeho Pána a Stvořitele. Je tedy zcela logické, že takový kněz žije v rozporu s Božím plánem. Netvrdím, že je to nutně špatně, ale rozhodně to není přirozené.
Každopádně, náboženské postoje v tomto článku rozebírat nechci. Možná někdy, v budoucnu.

Definice zla
Pojďme si teď trochu definovat, co to vlastně nevěra je.
Nevěra je stav mysli, ať už emoční nebo instinktivní, díky kterému jsme schopni mít stejně intimní, nebo dokonce intimnější vztah s jiným člověkem (na pohlaví nezáleží).
To, že nevěra je pouze psychologický postoj, dokazuje i fakt, že bývá velmi často doprovázena výčitkami svědomí. A to i za předpokladu, že k nevěře ve skutečnosti nedojde. Co to znamená? To znamená, že pokud člověk věří, že svým skutkem někoho podvedl, jeho mysl reaguje naprosto stejně, jako kdyby se to skutečně stalo. Nebo naopak, člověk si nepřipouští, že by svým skutkem provedl něco špatného, čímž jedná přesně v tomto smysl. Takhle funguje svědomí.

Zločin a trest
Ženy bývaly za nevěru často dosti kritizovány, ačkoli muži v tomto ohledu nejsou moc odlišní. Ale muži obvykle měli větší práva a jejich nevěra nebyla ani zdaleka tak nemorální, jako ta žen. Dnes se ovšem mnoho záletů velikých králů provalují a ukazuje se, že tyto vzory nežili až tak čistě.
Dnes už se za takové jednání naštěstí neupaluje, ani nebičuje. Což dalo ženám, řekněme, stejné nebo podobné podmínky, jaké mají muži. I ženy se dnes mohou k nevěře uchylovat a to daleko lehkovážněji, než dříve. Ne dámy, není to další z mých antifeministických žvástů a obhajování zlého mužského sémě. Muži a ženy se dnes podvádí statisticky skoro stejně, takže opravdu není důvod někomu něco vyčítat.

Já a moje maličkost
Vznik nevěry? Není znám. Kdo byl první nevěrník nebo nevěrnice? Těžko říci. Ale co můžeme s jistotou říci, je, proč je nevěra vnímána jako nemorální čin.
Nevěru vnímáme tak otřesně, protože lidé mají tendenci vše vlastnit - mít pouze pro sebe. Takže i když se v určitých ohledech můžeme ke zvířecí říši přibližovat, následná žárlivost pak jasně definuje, že my se rozhodně nemáme v úmyslu s kýmkoli o svůj majetek dělit. Jistě, přirovnání člověka k majetku, je značně neohrabané a hrubé. Ale dá se tímto způsobem snadněji přiblížit i ostatním čtenářům. Co více, u některých jedinců je hranice vnímání mezi majetkem a živou bytostí, značně tenká.
Tím jsme se tedy dostali k žárlivosti. Jak jsme na tom se žárlivostí a zda je správné žárlit, to jistě rozeberu v některém z budoucích článků. Tentokrát to vezmu jen tak zlehka.

Nevěrný blázen
Žárlivost je obdobně jako nevěra, stav mysli, který v nás vytváří podvědomý reflex. Tento reflex je znám jako vnitřní bolest, smutek, ztráta sebekontroly. Je to zcela prosté. Pokud nám na druhém záleží, nechceme se o něj s nikým dělit. Milujeme ho a chceme ho mít jen pro sebe. Zde je však potřeba si uvědomit, zda tento reflex je skutečně jen žárlivostí, nebo se jedná o psychickou nemoc, kdy člověk přestane vnímat hranice živého a neživého. Tomu sice říkáme v praxi chronická žárlivost, ale nejedná se o žárlivost v pravém slova smyslu. Žárlivost je pouze počáteční impuls, který se později přemění v nutnost mít druhého zcela pod kontrolou (manipulace). Obvykle můžeme podobný jev vnímat u lidí, kteří mají sníženou sebekontrolu, jsou agresivní nebo trpí velmi silným pocitem méněcennosti a malého ega.
Žárlivost dokonce není ani, pokud svému partnerovi nevěříme, nebo máme podezření, že je nám nevěrný. Jedná se pouze o představu možného. Náš mozek funguje stále, a byť se to tak nezdá, neustále zpracovává data a informace i v době, kdy se na to zrovna nesoustředíme. Stačí tedy malá informace k tomu, aby byl náš mozek schopen vytvořit určitý možný scénář. A pokud tomuto imaginárnímu scénáři uvěříme, vytvoříme tak hypotetickou žárlivost a nedůvěru, která se projeví jako touha prokázat, zda je naše představa správná či nikoli.
Správně se tedy žárlivost projeví pouze v případě, kdy spolehlivě víme, že k nevěře nebo podobným intimnostem opravdu došlo. Pocitově se jedná o silnou vnitřní bolest a směsici emocí.

Pravá podstata
Žárlivost je tedy fakt, který vedl k tomu, že se monogamní vztahy staly základním kamenem rodiny. Zkrátka dělit se o svého nebo svou milou nepatří do lidské nátury. Sice pár výjimečných jedinců v tomto duchu dokáže žít, ale podle pár výstředních lidí přece nemůžeme ještě odsuzovat celou lidskou rasu, že?
Hlavní myšlenka při eliminaci nevěry, bylo eliminovat násilné jednání, kterého se mezi sebou podvádění dopouštěli. Ano, i dnes se stává, že nevěrník nebo nevěrnice dostanou za své jednání záslužnou odměnu. Takže si zkuste představit, co se mohlo stát v dávných dobách, mladíkovi, který chodil obchodníkovi za ženou, nebo ženě, která otěhotněla bez svazku manželského.
Lidská vlastnost nedává nevěře moc velkou šanci. A za předpokladu, že nežijete v některé z rozvojových zemí, kde je každodenní znásilňování žen, bigamie, nebo násilí na ženách tolerováno, budete se muset smířit s tím, že nevěře je a bude vnímána jako nemorální.

Kdo chce kam
Jasně, co je to nevěra a proč je tak vnímána je už jasné. Ale proč ji tedy lidé praktikují, když přináší tolik zla?
Zde musím rozdělit ženy a muže zvlášť, neboť každá strana je motivována zcela odlišně:

Muži:
Sex - Ptát se, proč chce muž sex je stejné jako ptát se, proč je slunce žluté, proč je tráva zelená, nebo proč je voda čirá. Zkrátka hormony v mužích byly nastaveny tak, aby se klad důraz na efektivitu a výkon :D Muži prostě potřebují sex, protože jsou tak stvořeni. Sexuální frustrace navíc vede k mnoha problémům, kterým by se ženy měli rozhodně vyhnout. A stačí pohled na atraktivní ženu, nebo něco, co muži přijde atraktivní a jeho mozek začne produkovat hormony a připravovat ho na páření. To není žádná věda, je to zkrátka příroda. A monogamní vztah má tu nevýhodu, že sexuální odbourání by mělo přicházet v úvahu pouze s jednou konkrétní partnerkou.
Ale co se stane, když muž neměl týden sex a jeho hormony doslova šílí? Přesně to, co byste čekali dámy. S první dívkou, která mu bude po vůli, se ochotně vyspí, nedej bože, pokud ho dívka sama nesvede. I pro nejotrlejšího muže je po, třeba půlročním půstu, hodně těžké odolat a nemůžete se divit, že zkrátka sáhne po něčem, co potřebuje, ale doma rozhodně nemá.
A co tresty v podobě odepření sexu? Špatný nápad, protože ve výsledku stejně vytrestáte hlavně sami sebe.
Ego - To, že muži jsou vysazení na své ego, je prostě také fakt. Nakonec, kterou ženu by lákal zoufalec se zlomeným egem, který si neváží ani sám sebe? Muž zkrátka potřebuje mít pocit, že je užitečný, důležitý a nepostradatelný. Takže dámy, a zvláště pro ty emancipovanější, pokud mu dáte jasně najevo, že ho nepotřebujete, začněte počítat dny, než si najde někoho, kdo ho potřebovat bude. A to že něco zvládnete i bez muže ještě neznamená, že to nemůžete přenechat jemu.
Alkohol - Asi není třeba připomínat, co umí alkohol. A pokud ano, všechny potřebné informace se dočtete v článku Alkoholismus.
Jen drobný detail. Tento důvod ovlivníte tak, že nedovolíte svému milému nasávat jak Dán do němoty. A pokud už se tak děje, nestěžujte si na výsledek.
Stereotyp - Stejně jako u žen se i u mužů časem dostaví stereotyp. Znudění, deprese atd. Zkrátka krize a nemyslete si, že zrovna Vám se tahle krize po letech společného života vyhne. Nevyhne! A je jen na Vás, jak ji budete řešit. Můžete jít od sebe, můžete mu tolerovat úlety, nebo můžete na svém vztahu zkusit zapracovat. Ale pokud se nudíte i Vy, pak věřte, že je to začátek konce.
Nadržený alfasamec - Která žena by netoužila po neodolatelném alfasamci, po kterém touží každá. Jenže problém je v tom, že po něm touží každá. Řešení? Netoužit po něm…nebo se smířit s tím, že nejste nic víc, než další zářez.
Stereotyp v posteli - Tento problém je stejný jak u žen, tak u mužů. I ten nejlepší sex se časem omrzí, když je to stále dokola to samé. Problémem ovšem není sex, ale neschopnost partnerů o této problematice komunikovat. Ono, říct partnerovi, že už Vás to takhle nebaví, není tak úplně snadné, jak se může zdát. Proto oba raději mlčí a najdou si zpestření jinde, aby nemuseli čelit zraněnému egu svého partnera. Sice se ublížení asi nevyhnete, ale když to pojmete citlivě, bude snazší najít společné řešení.

Ženy:
City - Muži jsou hrubí a neomalení, zatím co ženy jsou jemné a citlivé. Bohužel, i tak největší drsňačka na zemi touží po něčem teplém a hřejivém a rozhodně tím teď nemyslím penis. Projevit určitou empatii, i kdyby měla být předstíraná, je zkrátka nutné zlo. Stejně tak by žena měla vědět, že na ni občas myslíte (ne jen jednou za rok). Chce vědět, že Vám na ní záleží a že občas ji stojíte alespoň za tu stovku, za kterou se dá koupit kytka. Pokud tohle nezvládnete, smiřte se s tím, že Vás časem nahradí.
Tajnosti - Ano, muži umí být velmi neohrabaní, co se týče jejich soukromých záležitostí. Zatím co ženy se se svým problémem svěří svému partnerovi, muži si potřebují dokázat, že to zvládnou sami. Ale deprese a sebelítost se slovy "Nic se neděje", vážně žádnému vztahu ještě nepomohli. Pokud nedokážete své problémy řešit s partnerkou, pak se alespoň tvařte, že je vše v pohodě (i když dlouhodobě to stejně asi nezvládnete). Žena začne mít brzy pocit a podezření a pak už se katastrofa těžko odklání.
Stereotyp - Muž přijde domů z práce, otevře si pivko, sedne k televizi a koukne se na fotbálek, aby si odpočinul po namáhavém dni, ve kterém vydělával na to, aby si jeho žena mohla dovolit užívat si mateřskou dovolenou, plnou nicnedělání. Jenže když se to opakuje 364 dní v roce, začne mít žena pocit, že tohle jaksi není to, co si představovala. Když ve vztahu chybí jakákoli inovace a oživení, začne žena změnu hledat jinde.
Krize - Ano, stejně jako u mužů, tak i u žen dochází ke krizi. Chce trochu bavit, ještě než zaklepe bačkorama, chce si splnit pár snů, kterých se kvůli Vám vzdala a chce něco po sobě i zanechat. Pokud Vaše dívka není kariéristka, tak si můžete vsadit, že dříve nebo později se krize dostaví. Ignorovat problém nepomůže, takže zkuste být trochu vnímaví a pokuste se ji pomoci něco z tajných snů zrealizovat. Pořád lepší varianta, než aby si k realizaci našla někoho jiného.
Pomsta - Ženy považují sex za mnohem citlivější záležitost než muži. Při snaze o pomstu partnerovi se tak nevěra může zdát jako adekvátní trest, zvláště když partner také zahnul. Ale věřte mi, že tohle nic nespraví. Jen to katastrofu prohloubí a nezvratný konec stejně přijde. Tak si zachovejte trochu důstojnosti a ukažte, že jste lepší než Váš partner. Anebo ukažte, že jste stejně blbé, jako Váš partner a nebudete si muset nic vyčítat Mrkající
Rozchod - Tento způsob není tak úplně férový a muži ho víceméně neovlivní. Pokud už žena nevkládá naděje do stávajícího vztahu, začne si hledat náhradu. A když má náhradu jistou, teprve pak se se svým stávajícím rozejde, nebo se přizná k nevěře, aby se on rozešel s ní.

Nevěrný smysl
Případy výše jsou nejčastějším důvodem nevěry, ale nejsou tak úplně samočinné. Ačkoli kterýkoli z případů může k nevěře vést, hlavní příčinou nevěry je a vždy bude, dispozice k takovému jednání s posunutými morálními zábranami.
Takže pokud Váš partner nebo partnerka nemají sklony k nevěře, nemusí být žádný z uvedených příkladů důvodem k takovému jednání. Naopak, pokud má sklony k nevěře, může být kterýkoli z příkladů důvodem k nevěře.
Mějte na paměti, že to co si zvolíte, to budete mít. A pokud si najdete partnera tak, že ho milé dámy, přeberete od své sokyně, můžete si být jisté, že jiná ho nejspíše zase přebere Vám. Zkrátka sklony k nevěře se vyléčit nedají (to stejné platí i pro pány). Tedy, teoreticky dají, ale to už je jiné téma, které jsem shodou okolností nedávno napsal a můžete si ho přečíst zde Změna je život Smějící se

Zvonec
Tak zazvonil zvonec a příběhu o nevěře je konec. Myslím, že v tomto článku jsem napsal vše, co se o nevěře napsat dá. Snad kromě důvodů, jak nevěru utajit, ale i to lze lehce zjistit, pokud budete číst pozorně.

Na závěr taková malá filozofická citace: "Nepodvádějte, pokud nechcete být podváděni. A i když podváděni jste, zachovejte si morální čistotu a dokažte světu, že ne všichni jsou zkažení."
 
 

Reklama