Genové defekty

Genové defekty

28. června 2016 v 23:56 | Jack Godman
Tento článek se nezakládá na skutečných faktech, ale především na hypotézách a dedukcích. Nelze jej tedy brát jako zdroj důkazných materiálů!

Genové defekty


V článku Kdy nemít děti jsem zmínil termín genové defekty. Je tedy čas se blíže podívat na to, co to je, proč tomu tak je a jaká je vlastně skutečnost…

Král a já
Jako vždy začnu trochou historie a pokusím se trochu upřesnit rozdíl, mezi minulostí a současností. Minulost má totiž i své temné kouty.
První informací, kterou se lidé dozvídají a kterou také argumentují, je, že v minulosti bylo méně genetických problémů. A ano, tento argument je zcela oprávněný, ale lidé už zapomínají na to, co tomuhle argumentu předcházelo. Na banální nemoci umíralo více lidí. Člověk s oslabenou imunitou se prostě nedožil vysokého věku. Mor, cholera či jiné nemoci byly zkrátka smrtelné. Ale i přes to, že to zní krutě, byla to prostě realita. I dnes, když se narodí slabé mládě ve zvířecí říši, příroda zkrátka udělá jasný řez, který vadný gen vyloučí z genomu a zajistí tak možné pokračování tohoto genu. A člověk není v tomto ohledu o moc odlišný. Příroda k nám všem zkrátka přistupuje stejně.

Bitva začíná
Rovnováha přírody. Tohle věděl už Charles Darwin. Slabí jedinci prostě musí ustoupit, aby ti silnější mohli přežít. Jenže to bychom nebyli lidé, abychom nepřišli na způsob, jak tuhle krutou realitu změnit.
A změnili jsme ji ale tím i celý svět. Nebo lépe řečeno, nespokojili jsme se, se systémem, který náš Bůh či jiná bytost, vytvořili a rozhodli jsme se, že vstoupíme do války s naším největším nepřítelem, naší samotnou planetou.

Kdo udeří tvrdě
Může se zdát až pošetilé, bojovat s něčím, co je vlastně zdrojem našeho života. Jenže lidé už jsou takoví. A tak jsme se rozhodli, změnit vše od základů. První byli přírodní způsoby léčby nemocí. Někdy zabrali, jindy ne. Ale genetický defekt zkrátka nebylo možné žádným způsobem opravit. A tak děti, matky, otcové, prostě všichni umírali. Díky tomu byla průměrná délka života kolem 40 let. Nebylo to moc, ale stačilo to k rozšíření další generace. Bohužel, oproti velrybám, které se mohou dožívat až 200 let je to nic.
A tak začala první chemická válka. Antibiotika, antialergika, antidepresiva, antihistaminika, chemoterapie a další. V průběhu 20. Století se vyvinula celá řada léků, jež dokázali změnit to, co jsme po dlouhých tisících let považovali za samozřejmé. Zkrátka jsme se rozhodli, že udeříme naší planetu tvrdě a dáme ji jasně najevo, že lidé se, se svou smrtí nehodlají jen tak smířit.

Krutá odveta
Bohužel, nebyla to jasná výhra z našeho pohledu. A planeta nám jasně dala najevo, že narušení rovnováhy sebou nese své důsledky. Prodloužili jsme si život až na průměr 80 let, což je v podstatě téměř dvojnásobek. Naučili jsme se léčit duševní poruchy a ukázali jsme, že i slabí jedinci mohou v našem světě přežít.
Proti tomu se asi nedá nic namítnout. Zkrátka civilizace jasně ukázala planetě, kdo je tady pánem a kdo tady bude vládnout. A tak jsme stvořili počátek své vlastní zkázy.
Lidé přestali umírat. Zatím co původní průměrný věk okolo 40 let dával lidem jasně stanovené podmínky, do kdy by měla proběhnout reprodukce, moderní forma dává lidem daleko více prostoru. Jenže to, že se dožíváme vyššího věku, neznamená, že jsme s tím změnili i své DNA. Stále je tedy stejná podmínka, mít dospělé dítě do 40 roku našeho věku. A co se stane, když se tím nebudeme řídit? Rozpad buněčné struktury, narušení integrity DNA díky procesu stárnutí a předání této deformace do další generace. Jak prosté.

Věčný život
Dalším důsledkem je fakt, že dvojnásobný život znamená logicky dvojnásobně menší úmrtnost. Z toho plyne, že náš svět se stane přelidněn. Normálním způsobem, by příroda řešila přemnožení jednoho druhu, redukováním počtu. Toho by šlo dosáhnout například omezenými zdroji potravy. Jenže to bychom nebyli my, abychom si i tuhle cestu nevydupali. A tak začala světová produkce uměle pěstovaného jídla. Kuřata s 30 denním životním cyklem, krávy jenž jsou vyšlechtěny pro extrémní dojení, pesticidy které chrání plody našich zemin a stromů, GMO, atd. Zkrátka, jak lépe obejít narušení přírodní rovnováhy, než tak, že ji znovu narušíme Mrkající
Máme tedy miliardy lidí, máme pro ně práci i jídlo, máme pro ně léky na zvýšení životního cyklu a lidé se tak mohou vesele množit. Co na tom, že život planety pomalu ničíme. Důležité je, že náš život bude dlouhý a plný krásných vzpomínek.

Impérium vrací úder
Ano, máme miliardy lidí, kteří zkrátka na něco jako je odpovědnost, prostě kašlou. Děti si pořizují v 35 nebo ve 40 letech, protože je to zkrátka jednodušší. A celý svět je plný míru a harmonie.
Jenže tohle není tak úplně pravda. Za činy našich rodičů platíme tvrdou daň. A aby došlo k opětovnému vyrovnání přírodní rovnováhy, přistoupila planeta na naši hru. Začali se v našich genech tvořit defekty a co víc, ochotně jsme je přijali. Mezi prvními defekty se objevili alergie a astma.

Oheň proti ohni
Jistě, bylo by tak snadné se přizpůsobit podmínkám, které nám dala planeta. Ale možná až moc jednoduché a tak jsme jako lidé pokračovali ve válce. Ty proti nám alergiemi, my proti tobě antialergickými léky. To by bylo, aby se lidé smířili se smrtí.
A tak přišly další defekty. Syndromy, vrozené fyzické a psychické defekty. V poslední době jsou častým důsledkem u dětí dys-funkce, jako jsou dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, atd. Dále neplodnost a v neposlední řadě i rakovina. Zkrátka příroda zvolila těžší kalibr a ukázala nám, že nic není zadarmo.

Jak vlastně vzniká rakovina? Rakovina může být prakticky kterákoli buňka v těle, která dosáhne určitého bodu poškození. Za normálních okolností, by se buňka rozdělila pouze tak, aby obnovila zaniklé buňky, a své dělení ukončí. V případě rakoviny však k tomuto ukončení nedojde a buňky se tak množí dále. Protože zdrojem byla již poškozená buňka, nesou všechny další buňky stejné poškození a tím vytváří rostoucí nádor.
Co způsobuje rakovinu? Na tuto otázku si zatím ani moderní medicína nedokáže plně odpovědět. Mohou to být náhražky jídla, nezdravý životní styl stejně jako cokoli jiného. Já se ovšem přikláním k tomu, že rakovina je spíše určitou formou defektu, který je již zapsaný v genech. Jakákoli spojitost s jídlem či pitím je spíše náhodná a rakovina se tak může projevit naprosto u kohokoli bez ohledu na to, jakým životním stylem žije. Pokud tedy měl Váš předek rakovinu, je pravděpodobné (záleží na mixu genů), že ho budete mít i Vy a Vaše děti.

Dokud budu žít
Jenže ani tohle není konec. Ano, fyzické defekty, syndromy, rakovina, neplodnost, to je už pro určitý živočišný druh vážný problém. Jenže ne natolik vážný, aby lidé něco změnili a tak válka pokračuje dál. Zabíjet rakovinné buňky chemoterapií, umělé oplodňování, léčba kmenovými buňkami, klonování. Zkrátka, dokud lidé budou žít, budou bojovat proti řádu a budou bojovat do posledního dechu, i za cenu, že by planetu měli vzít na věčnost sebou.

Co bude dál?
Vize budoucnosti nemá žádný živý tvor. Ale i kdyby je měl, nebylo by tak těžké určit, kam současný stav lidské populace zajde. V současné chvíli je sice rovnováha mezi počtem lidí a potravinami vyrovnaná, ale není dlouhodobě udržitelná. Stejně jako defektní geny nakonec najdou slepou uličku a ukončí linie, které nikdy neměly pokračovat, což se už v jisté míře děje formou neplodnosti, nebo postiženými dětmi.
Možná je tenhle názor až příliš radikální a neobsahuje dostatek lidského soucitu k aktuálnímu dění. Bohužel, ať už tuto situaci dáváte za vinu Bohu, lidem, přírodě či jiné entitě, neskryje to fakt, že taková teď prostě situace je. A pokud ji nechceme změnit, pak ji budeme muset přijmout.

A na závěr taková malá konspirační teorie:
Proč je rakovina tak veřejně spojována s jídlem a životním stylem? Jednoduše pro to, že ze zdravého životního stylu se stal skvělý byznys. Strašák v podobě rakoviny obchází každého z nás. A pokud lidé budou věřit, že svým životním stylem si zachrání nebo prodlouží život, udělají to, bez ohledu na cenu. A přesně na tohle cílí marketing. Zdravé potraviny stojí více. Za poradce, trenéry a kouče zaplatíte obrovské sumy peněz. Nemluvě o speciálním zdravém nádobí, elektronice a spoustě dalších věcí. A stejně Vás to před rakovinou nezachrání.
 
 

Reklama