Mimozemské civilizace

30. září 2016 v 12:51 | Jack Godman |  Mimozemské civilizace

Mimozemské civilizace


Vesmír fascinuje lidstvo už od doby, kdy dohlédli za svou vlastní jeskyni. Jeho nekonečnost a obsah jsou zdrojem všech možných teorií, hypotéz a alternativ. Ale až s 20. stoletím a příchodem sience fiction se otevřela brána do jiných vesmírů a galaxií. Lidé jsou od té doby posedlí touhou, dokázat že někde tam v tom nekonečném neprostoru může existovat jiný inteligentní život.
Otázkou je, může to být pravda? Opravdu v tom nekonečném vesmíru mohl někde vzniknout podobný život jako na naší planetě? Mohou nás tajně navštěvovat a zavádět anální sondy, či nás znásilňovat?

Byl jednou jeden svět
Nejprve je potřeba pochopit, jak vznikl život na naší planetě. O tom se vedou spory v různých oborech. Všeobecně se má ovšem za to, že v nehostinných vodách naší planety vznikly první buňky, ze kterých se postupným vývojem staly mnohobuněčné organismy schopné adaptace, což započalo evoluci, která trvala miliony let.
Krásná pohádka pro nejmenší děti, protože kdokoli kdo využívá mozek alespoň na 10%, zjistí, že takhle život prostě nemohl vzniknout. Tato teorie je navíc srážena skutečnostmi, se kterými sama počítá. Jako například, jak by se na nehostinnou planetu dostala první buňka a co by bylo její potravou.

Měsíční cyklus
Nebudu mluvit o menstruaci, i když od vesmíru se tento proces zase o tolik neliší Smějící se Život na naší planetě funguje v cyklech. Představte si, že opisujete kruh stále a stále dokola. Při čemž v tomto kruhu jsou tři hlavní body, zrození, reprodukce a smrt. Ať vezmete jakoukoli formu života na naší planetě, řídí se těmito cykly. Nezáleží na tom, jestli se jedná o rostlinnou nebo živočišnou říši. Základní kámen života je naprosto totožný.
A přesně zde je první problém. Lidé se naučili rostlinnou a živočišnou říši rozdělovat a izolovat. Jenže už i malému dítěti na základní škole je jasné, že aby zvíře žilo, musí jíst. Jídlo je tvořeno rostlinnou stravou, bez ohledu na to, zda je zvíře predátor, či býložravec. Přebytečný odpad tělo vyloučí, což se stává opět živnou půdou pro další rostliny. Pokud by tento cyklus byl v některém z bodů přerušen, zhroutí se celý ekosystém naší planety. Pokud nebude zrození, vše vymře. Pokud nebude reprodukce, vše vymře. A pokud nebude smrt, pak vznikne paradox, který vyhladí všechen život. Milý Usmívající se

Příroda a její vrtochy
Cyklus se sám o sobě řídí základním pravidlem. Každý cyklus bez ohledu na to, kolikrát byl opakován, má svůj počátek i konec. Stejně jako s kružnicí. Je místo, kde jste ji začali dělat a až vás to přestane bavit opakovat, tak přijde místo, kde ji ukončíte.
Z toho vyplývá jediný možný závěr. Život na naší planetě započal v jediném bodě. Nemohlo se jednat o evoluci, ani o postupnou adaptaci živočichů. Proč ne? Protože samotný ekosystém takhle nefunguje. Nelze vzít jednu formu života a nezávisle ji vyvíjet bez vlivu ostatních forem života. Pak ji do ekosystému vložit a čekat, že se ostatní formy života adaptují a začlení tuto formu života do komplexního celku. Zjednodušeně řečeno, ostatní živočichové prostě nebudou čekat na to, až se nějaká plodina po tisíci letech vyvine v poživatelnou stravu a tito živočichové se tak konečně po tisíci letech budou moci najíst. Myslím, že za tu dobu by už chcípli hlady. Ale pravděpodobněji by za tu dobu využili jiný zdroj potravy ke svému přežití, což nakonec znamená, že vývoj plodiny by byl zcela zbytečný.
A přesně tady přichází další problém. Příroda neinvestuje energii do vývoje zbytečných částí ekosystému. Zkrátka zbytečné formy života jsou ukončeny, aby nezatěžovali zbytek životního systému. Logicky tedy nemohlo dojít k postupné evoluci jednotlivých forem života. Hlavně pro to, že většina evolučních fází by musela být ukončena, sotva by započala.

Ty a tisíc dalších
Ano, vím, co si říkáte, ale zatím je ještě brzy na to, říct, že život na naší planetě stvořila nějaká mocná entita z vesmíru.
Všechno co zatím můžeme s jistotou říct je, že rostlinná a živočišná forma života, se zrodili současně. Žádná data, žádný čas. Jenže celý ekosystém má jednu velkou díru. Nefunguje bez vnějšího vlivu. A zde přichází další problém. Na život na naší planetě má vliv záření, sluneční svit, gravitace měsíce i gravitace ostatních těles, plujících vesmírem, vakuum, no zkrátka všechno, co ve vesmíru je. Tohle by sice mohlo podpořit teorii evoluce, pokud bychom ovšem počítali s tím, že se tyto vlivy v průběhu let měnily. Že slunce bývalo teplejší, že měsíc býval gravitačnější a že vesmír byl daleko toxičtější. Bohužel, ani tato teorie se nikdy nepotvrdila. Navíc by to znamenalo, že v jediném okamžiku mohl existovat pouze jediný ekosystém. Evoluce by tedy musela probíhat konstantně u všech forem života stejně. Ale to je nemožné, protože nemůžete tisíce forem života držet izolovaně od ostatních. To by ze všech dělalo kanibaly a vedlo k naprosté degeneraci druhů, což by ve výsledku narušilo rovnováhu ekosystému.
Precizní rovnováha umožní koexistenci tisíce různých druhů života. Jenže pokud se naruší, budeme svědky vedlejších efektů, které budou mít velmi nepříznivý vliv na ostatní formy života.
Další fakt, který popírá možnost evoluce, je mezidruhové křížení. Nebo lépe řečeno, skutečnost, že různé druhy se mezi sebou nemohou křížit. Tato informace je uložena přímo v genech a zabraňuje početí hybridů. Nemůže tak vzniknout kříženec opice a psa, stejně jako se nemůže narodit kříženec opice a člověka. Samozřejmě, že moderní genetika by takový zvrácený zásah do přirozenosti udělat mohla. Ovšem, otázkou je, jaké důsledky by takový čin proti přírodě přinesl.

Cesta do pravěku
Teď přichází na řadu velmi zajímavé téma. A tou je pravěk. O tom, že zde před možná miliony let existoval život, to asi nikdo nepopírá. Lidé ovšem mají tendenci spojovat nespojitelné a vytvářet tak celky, které mají vysvětlit položené otázky. Pravdou je, že ať už tady bylo před miliony let cokoli, nemá to žádnou spojitost se současným životem.
Ovšem, proč došlo k vyhynutí celého ekosystému? Spousta publikací odkazuje na pád meteoritu o takové rozloze, že shořela atmosféra a zabila většinu živých tvorů. Následné klimatické změny světa měli za následek vymření některých druhů životních forem a adaptací jiných.
Pro zodpovězení této otázky je třeba pochopit, že životní cykly nejsou jen doménou současnosti. Celý vesmír funguje v cyklech (k čemuž se dostanu později). Planeta stále rotuje a otáčí se kolem slunce, stejně jako ostatní planety. Jenže fosílie dinosaurů nalezeny byli a pokud existoval bod smrti, musel existovat i bod zrození a reprodukce. Což logicky znamená, že životní cyklus existoval už tehdy. A pokud by tedy došlo k tak radikální katastrofě, že polovina planety vymře, narušilo by to celý ekosystém, který by se při nejmenším zhroutil, tím spíše, pokud by došlo k náhlému ochlazení a zamrznutí celé planety. Samozřejmě, že některé formy života by mohli přejít do stavu hibernace, ovšem většinu by takový mráz zkrátka zabil, nehledě na to, že ani živočichové a ani rostliny nebyli na podobnou zimu uzpůsobeny. Což by znamenalo, že celý ekosystém by se zhroutil a zanikl. Navíc je zde ještě jedna věc. Kdyby na planetu opravdu dopadlo tak velké těleso, pravděpodobně by vychýlilo planetu ze své oběžné dráhy kolem slunce.
Jenže k pádu meteoritu nikdy nedošlo, alespoň ne k tak velkému, že by dokázal zničit život na celé planetě. Vše co za tisíce let existence lidí dopadlo na zemi, nebylo větší, než fotbalový míč. I díky naší atmosféře, ve které většina těles shoří dříve, než vůbec dopadnou na zemi. Takže ani historie nenabízí pro tuto teorii zrovna dobré důkazy.

Řád a evoluce
Druhou všeobecně známou teorií je evoluce. Tedy, že se dinosauři a další formy života prostě v průběhu milionů let vyvíjeli, až se z nich stali dnes dobře známé zvířata a rostliny. Evoluce má ovšem jednu velkou nevýhodu. Zanechává stopy. Fosílie nalézáme po celém světě. Jistě, že nenajdeme fosílie všech forem života. Proces fosilizace vyžaduje určité podmínky. Většina živých forem tak podlehne rozkladu dříve, než vůbec fosilizace započne. Přes to se občas proces fosilizace podaří a my dnes nacházíme jejich fosílie v zemi. Ovšem, museli by existovat body evoluce, které bychom postupně nacházeli až do současnosti (miliony let, to je hodně fosílií). Ovšem tyto důležité evoluční body se najít nikdy nepodařilo. Stejné je to i s lidmi. Máme teorii, že člověk vznikl evolucí z nalezeného primáta Australopicethus. Jenže důkaz, který by opravdu vytvořil spojení mezi primáty a dnešním člověkem neexistuje. Všechny teorie jsou upraveny tak, aby seděli na naše vysvětlení, protože o době před miliony let toho víme asi tolik, kolik toho víme o vesmíru. A důkazy nemohou být nalezeny, což pomáhá těmto teoriím, aby byly všeobecně uznány. Jenže mě teď nezajímá vysvětlení jen pro to, abychom světu dokázali, že víme i to co nevíme. Mě zajímá ta Skrytá pravda, ta skutečná pravda.
Fakta zatím poukazují na to, že jakékoli formy života před miliony let nemají žádnou spojitost s formy života, které známe dnes. Z toho vyplývá a důkazy tomu jednoznačně nasvědčují, že se jednalo o dva naprosto nezávislé životní cykly.
Netvrdím, že Charles Darwin byl cvok. Naopak, byl to génius, který chápal věci, přesahující běžnou lidskou mysl. Přes to si myslím, že teorie vývoje člověka není úplně z jeho hlavy. Jistě, archeologické nálezy v Africe přímo nahrávají různým teoriím, a jistě si i Darwin pohrával s myšlenkou, jak by tito lidoopi mohli být spojeni s námi. To ale neznamená, že toto spojení opravdu potvrdil.

Zánik
Jak se tedy stalo, že celý ekosystém zkrátka přestal existovat? Odpověď je složitá. Jak všichni dobře víme, energie ani hmota nikde ve vesmíru nezaniká. Pouze se vždy přemění na jinou formu energie a hmoty. Pokud tady před miliony let existovala energie, kterou disponovali dinosauři a tvorové z řádu homo, pak tato energie musí kolem nás stále existovat.
Tato energie sahá až do raných dob náboženství. Lidé, kteří si byli vědomi její existence, ji pojmenovali různě. Svůj původ má ovšem v asijských náboženstvích. Je tedy logické, že hinduisté či buddhisté věřili v reinkarnaci, tedy přenesení energie do jiné hmoty. Dnes mohu říci, že úplná reinkarnace neexistuje (takže nedojde k přenosu vzpomínek, charakteru ani žádné dosažení povznesené existence), ale forma přesunu energie bude vždy existovat. V Asii sice netušili, jak tato energie funguje, ale byli si její existence vědomi. Což znamená, že počátek cyklu naší civilizace se nachází někde v Asii. Tak vzniklo první povědomí o náboženství, nebo také Božských entitách, které definují tok této energie. Později, s migrací lidí do dalších částí světa, se pojem náboženství rozrostl o Judaismus, Egyptské bohy, atd. Například křesťanství vychází z Judaismu a detailněji definuje parametry této energie. Tohle je však velmi složité a dlouhé téma, které mám naplánováno do samostatného článku.
Nutné je ovšem vědět, že zánik a zrod přichází současně. Pokud tedy došlo k ukončení cyklu smrtí, pak byl další cyklus započat zrozením. Abych řekl pravdu, není úplně snadné přijít na to, co se vlastně s dinosaury a prvními lidskými zástupci stalo. Aby ne, když k zániku došlo tak dávno. Zda existovala civilizace, technologie. Zánik je jistě místo pro spoustu teorií a mýtů, které nemohou být nikdy potvrzeny ani vyvráceny. Ovšem pokud bychom věřili, že tato energie je opravdu živá a je něco jako krví všemocné entity, pak by to doplnilo spoustu mezer. Jenže všemocná entita není bytost, jejíž existence se dá dokázat, alespoň ne binární logikou. I to jsem jednou zkoušel, dokázat, nebo vyvrátit její existenci, ale bez úspěchu. Existenci Boha nelze úspěšně prokázat, ani vyvrátit, což je trochu děsivé. Je znepokojující, že by mohlo existovat něco, co nelze prokázat čistou logikou, ani technologickými postupy.
Ať už je to jak chce, Zánik není téma, které bych chtěl probírat a vlastně k tomu není ani důvod. Ať už to bylo jakkoli, odděluje nás nepřekonatelná propast milionů let.

Černá nicota
Pomalu se dostáváme k naší odpovědi. Pokud by totiž opravdu existovala božská entita, pak je více než pravděpodobné, že podobný život jako u nás, by mohl být zrozen i na jiné planetě s odlišnou formou života. Ovšem se stejnými životními cykly, jako na naší planetě.
V cyklech totiž funguje i samotný vesmír. Je opět spousta teorií, které se na problematiku vesmíru dívají odlišně. Někteří tvrdí, že vesmír má svůj počátek i konec, jiní tvrdí, že vesmír se rozpíná, nebo naopak smršťuje. Případně, že stvoření vesmíru bylo v rámci velkého třesku.
Ve skutečnosti ale vesmír pracuje v cyklech. Když se totiž zhroutí slunce a stane se z něj černá díra, která díky gravitaci a zakřivení časoprostoru začne pohlcovat okolní hmotu a energii, vytvoří se tím základ nového stvoření. Energie se nikdy nemůže vytratit, vždy se pouze transformuje na jinou energii a stejně tak hmota. Černá díra je div vesmíru, o kterém bylo napsáno spousty publikací, včetně nejznámějšího matematika Stevena Hawkinga. Jeho publikace jsem nikdy nečetl a ani číst nehodlám. Ve skutečnosti jsou to ovšem jen teorie, protože nikdo se nevydá do černé díry a nevrátí se z ní živý Smějící se
Princip černé díry je tedy jasný, zbytek energie, kterou ještě hvězda má, se využije na pohlcení další energie a hmoty. Co se vlastně stane s hmotou, která se dostane do gravitace černé díry a je po té pohlcena horizontem události? Říká se, že co projde horizontem události, to přestane existovat, jenže to není pravda. Opět platí pravidlo, že žádná hmota ani energie se nemůže prostě vytratit. Vždy se pouze transformuje na jinou. V případě černých děr, dochází k obrovskému stlačení hmoty. Představte si, že vezmete nákladní auto a slisujete ho na dokonalou kuličku, která bude mít v průměru půl centimetru.
Jenže černá díra pohlcuje i svou vlastní energii, což znamená, že černá díra nemůže existovat věčně. Jakmile se všechna energie pohltí a černá díra již nebude mít dostatek energie k udržení vlastního gravitačního pole, pak prostě zanikne. Ale zanechá po sobě hmotu super hmotu, laicky nazývanou také jako temnou hmotu. Hmota o tak obrovské hustotě a energie, jakou si člověk nedokáže ani představit. Ale jen tak pro představu, řekněme, že i po slisování nákladního auta na půl centimetrovou kuličku, bude tato kulička stále vážit 5 tun.
Díky obrovské hustotě a obrovskému množství energie se temná hmota stává vysoce nestabilní. Tato hmota po zániku černé díry začne putovat vesmírem, dokud se nesrazí s nějakým tělesem, které také pluje ve vesmíru. Část energie temné hmoty je vyzařována jako gravitace, tedy pozůstatek po babičce, a díky tomu uspíší náraz. Při nárazu se pak všechno, co černá díra pohltila, opět uvolní. Temná hmota se začne rozpínat do okolí a v centru exploze vznikne nové slunce, kolem kterého se časem vlivem gravitace, vytvoří nové planety. Tak vznikají galaxie a jejich cykly. Celý vesmír tak může být daleko starší, než si lidé vůbec uvědomují, neboť počítají pouze s jediným aktuálním cyklem. Kolik cyklů však prošlo předtím, to se zjistit nedá.
Takže teorie o velkém třesku nejsou úplně nesmyslné. Jestli celý vesmír vznikl velkým třeskem (nárazem několika temných hmot současně), to nejde s jistotou říci. I kdyby ano, pak by stejně přišla otázka, jak vznikly první temné hmoty. Stejně tak se dá říci, že vesmír je nekonečný paradox, ve kterém se stále dokola opakují cykly. Ale počátek vesmíru nás trápit nemusí, neboť se nedožijeme ani jeho konce.

Mimozemští ufoni
Když víme, že celý vesmír pracuje v cyklech, jsme o kousek blíž k pochopení mimozemských forem života. Ta by se totiž nějak zvláště nelišila od té naší. Biologické funkce by se nějak zvláště nelišily. Teoreticky by jejich mysl mohla mít větší potenciál a jejich tělo citlivější na fyzické podněty. Jenže tohle je všechno jen série hypotetických scénářů. Co ovšem víme jistě, je, jestli by tato civilizace mohla mít motivaci k navštěvování naší civilizace a zavádění análních sond.
Představte si, jak veliký je vesmír. Dostat se k nejbližší hvězdě Alfa Centauri by trvalo asi 150 let a to se jedná o vzdálenost pouhých 5 světelných let. Kolonizační loď by rozhodně musela uživit několik generací, než by se ke svému cíli dostala, což znamená, že je prakticky nereálné se za našeho života dostat dál, než na okraj naší sluneční soustavy a i to s obtížemi. Stejné podmínky by platili i pro jiné civilizace. Za předpokladu, že by se jednalo o podobně hloupé bytosti, jako jsme my, které touží prozkoumat vesmír, aniž by věděli, co se vůbec ukrývá na jejich planetě, a dokázali by vytvořit mezihvězdný pohon a více generační loď, stále by měli co dělat, neboť cesta k nám by jim z nejbližší obyvatelné planety trvala asi 500 pozemských let. To sice není tak moc, ale pochybuji, že by takovou expedici, která má pravděpodobnost neúspěchu někde kolem 99,6%, podstoupili jen za účelem strčit nám do prdele černé dildo.
Také nemluvě o tom, že ono není zase tak snadné překonat gravitaci naší planety a dostat se do vesmíru. Podle svědků, si na naší planetě létají mimozešťané s loděmi ve tvaru talířů, které nevyužívají žádný známý spalovací pohon, ale kinetickou energii. Musel by existovat účinný převodník kinetické energie a jako taková by stejně fungovala pouze na pevných podkladech. Ve vesmíru by takový pohon neměl uplatnění. Ano, mohl by to být fajn výlet, nebo dovolená, zaletět si na Zemi, zkusit rozpitvat pár lidí, strčit jim něco do zadku, napsat si sprosté slovo do kukuřičného pole a nakonec si udělat holografický zápis jako vzpomínku.
Ovšem že nic z toho není reálné. A poslední důkaz je, že lidé jsou tak fascinováni vesmírem, že ho sleduje každý trouba s dalekohledem. Vědci využívají teleskopy, které dokážou pozorovat i vzdálené hvězdy. Pokud by k nám letěla mimozemská loď o takové velikosti, aby pojala několika generační posádku, věděli bychom o jejich příletu možná stovky let s předstihem. Dost času, se na jejich příchod připravit, ať už přináší cokoli.
Tímhle se nesnažím zesměšnit existenci jiných forem života. Vzhledem k rozsáhlosti vesmíru je dokonce pravděpodobné, že někde ve vesmíru byl zrozen také život a to dost podobný tomu našemu. Jediné, co tvrdím je, že jejich návštěva je stejně reálná jako ta naše.

Bořič faktů
A proč se vlastně stal ze sci-fi žánru tak šílený kult, který berou lidé vážně? Vlastně to nebyl záměr nikoho. Celý ten fenomén se zkrátka stal dílem toho, že nikdo nechtěl říct pravdu.
Prvním záznamem je Roswell, Nové Mexiko 1947. Havarovaný stroj na pozemku farmáře započal pojem UFO, které je do dnes důvodem mnoha sporů. Vysvětlení je ovšem daleko vědečtější.
Konec druhé světové války ukázal, jak daleko jsou některé národy schopny zajít. Zejména pak USA, které se potřebovali projevit jako světová velmoc. Jenže Rozpory s Ruskem byli tehdy značně velké a příchod studené války byl nevyhnutelný. Amerika jako první započala práce na nových letounech, které měli zajistit nezjistitelnost radary v letecké základně známé jako oblast 51. Část leteckých strojů se začala vyvíjet už za doby druhé světové války, ale k jejich testování se dostalo až později. Nakonec světlo světa spatřil první špionážní letoun, který ovšem nebyl dobře zabezpečený. Pilot se během vady katapultoval, ale letoun dopadl na pozemek farmáře. To by samo o sobě nebylo nic strašného, kdyby Američané nevynaložili mnoho úsilí na utajení do té doby neznámé stealth technologie. Tím spíše ne Rusům, kteří už tak měli náskok ve zbrojení a vojenské síle.
Obrovské utajování a fantasie udělali svoje. Armáda vydala prohlášení o pádu meteorologického balónu, zatím co farmář podal svědectví o kovovém objektu, který nikdy předtím neviděl. Armáda samozřejmě odvezla letoun zpět do základny, ale některé kovové střepiny zůstali. A to už byl mýtus z poloviny na světě.
Druhou polovinu mýtu stvořili média, když se pokusili předhodit lidem některý z možných scénářů. Bulvár převzal nápad z několika povídek (nutno dodat, že i samotní novináři to zprvu brali jako srandu - nemohli mít ani tušení, co tím způsobí), které nebyli zase tak známé a ve kterých došlo ke střetu lidí s mimozemskými civilizacemi, což plně nahrávalo utajování armády a neznámému tvaru létajícího objektu. Tak vznikl kult milovníků mimozemských civilizací, který se udržel až do dnes, i když technologie, které tehdy americká armáda utajovala, je už dávno zastaralá. Ale ani média se rozšiřování této fantasie moc nebránili. Díky tomu se totiž stal žánr sci-fi tak populární a prodeje knih vzrostly. A když je nějaký nápad výdělečný, proč ho dále neživit. Vždycky a ve všem jsou peníze.
Nakonec se z mimozemšťanů stalo jedeno z nejvýdělečnějších témat na světě hned po fantasy, Pán Prstenů. Přesto je tato idea v myslích některých lidí tak zakořeněná, že ji vnímají jako opravdovou a pravidelně podávají svědectví o sledování UFO, byť tyto události nemají s mimozemskými civilizacemi vůbec nic společného.

Nezbývá tedy nic jiného, než se smířit s tím, že každý rok vyjde několik filmů s touto tematikou a snaze Hollywoodu na těchto filmech vydělat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WeirdGirl WeirdGirl | 4. prosince 2016 v 22:03 | Reagovat

To je moc hezké. Aspoň že z té wikipedie umíte kopírovat. Řeknu vám větu, která vyvrátí všechno, co jste napsal.

Kde máte záruku, že pravidly, kterými se řídí naše planeta, se bude řídit celý vesmír?

2 Jack Godman Jack Godman | E-mail | Web | 4. prosince 2016 v 22:23 | Reagovat

[1]: Zklamu Vás, ale žádný z článků není v jediném bodě zkopírovaný. Samozřejmě, že některá fakta ohledně konspiračních teorií si ověřuji z více zdrojů, ale článek samotný není zkopírován. Žádný z článků jsem nikdy od nikud nekopíroval. Všechny články jsou 100% autorské.

Nevyvrátí :) Za prvé, vesmír obklopuje planety, nikoli naopak. Dá se říci, že vesmír je oceán a planety jsou lodě. A lodě se vždy řídí podle toho, jaký je stav oceánu, nebo ne?
Vesmír byl daleko dříve před všemi planetami a hvězdami. Teoreticky mohou ve vesmíru existovat fyzikální zákony, o kterých v současnosti vůbec nevíme. například stvoření temné hmoty vychází spíše z hypotéz a teorií, než ze skutečného pozorování. Lidstvo totiž není tak staré, aby vůbec mohlo pozorovat vznik a zánik černé díry. Ale záruka, že naše zákony budou platit až do konce naší planety máme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama