Náhody neexistují

11. srpna 2016 v 21:52 | Jack Godman

Náhody neexistují


Už je to hodně dávno. Dávno, co jsem věřil, že nic se neděje bez důvodu. Že každá událost, která se stane, je pečlivě naplánována, a sehrána tak, aby se ji člověk nemohl vyhnout. No, kdysi dávno jsem taky věřil na Želvy ninja Smějící se

Náhoda a blbec
Napadla mě zajímavá myšlenka. Udělat si čaj. Hned po tom jsem se začetl do blogů a z nějakého důvodu jsem narazil na aktuální téma týdne. Chvíli jsem pročítal články a nevěřícně zíral na to, čemu všemu lidé vlastně mohou věřit v zájmu toho, aby dali svému životu nějaký směr a řád. Aby zkrátka nemuseli uvažovat nad mašlí každý den, kdy musí vstávat do práce, nebo jít do školy.
Byli doby, kdy jsem si i já myslel, že můj život má konkrétní důvod a že můj život má vyšší smysl, který mám teprve odhalit. Chvíli jsem si myslel, že jsem Mesiáš (již druhý v pořadí), chvíli že jsem prorok a chvíli dokonce i to, že mám magické schopnosti a můžu čarovat (Ne tak jako Harry Potter, ale bez hůlky. Tak jak se čarovalo ještě ve starých dobách, kdy nebyla televize).
Jenže jak člověk dospívá, začne vnímat věci daleko pesimističtěji a tak se jednoho dne vypařil i můj imaginární kamarád (žádná škody, stejně to byl žhář a hajzl), můj imaginární plášť a pár dalších imaginárních věcí, na které si už ani nevzpomínám.
Ale o imaginárních životech psát nechci. Spíše mě zaujala myšlenka, jaký by byl náš život, kdyby náhody opravdu neexistovaly?

Hlubiny duše
Vezmu to pěkně z vědeckého světa. Žádná náhoda neexistuje, takže vše, co se děje, se děje za účelem. Z čistě teoretického hlediska by takový způsob života dokazoval existenci jiné entity, která vládne našim životům. Ať už si za ní představíte rozteklý sliz, vousatého dědečka nebo Vy víte koho, nic to nezmění na faktu, že všichni, kteří věří na osud, tak věří i na nadpozemskou entitu, ať už označovanou jako Bůh, Ra, Zeus nebo Osud.
Bůh by byl tedy skutečný a byl by to on, kdo vytváří a hraje s našimi osudy šachové partie. Je to tak, neboť přesným opakem by byla neexistence této entity a tedy neexistence předem daných událostí. Takže logicky existuje buď jedna, nebo druhá varianta. V našem vesmíru zkrátka žádná jiná alternativa nemůže být.
Z toho vyplývá, že bez ohledu na vyznání, rasu, náboženství a sociální vrstvy, tito lidé sdílí stejnou víru ve stejnou entitu. A je jedno, jestli se považují za ateisty, nebo pravověrné křesťany.
Evoluce neexistuje, protože evoluce by popírala osud. Ano, sice Bůh mohl život ovlivnit i skrze evoluci, ovšem už jen skutečnost, že existuje bytost schopna manipulovat s lidskými osudy, tuto variantu víceméně devalvuje.


Chaos a temnota
Dobrá, ale přejdeme k zajímavějšímu tématu, ne, nebude to ani sex a ani pokémoni. Bude to svobodná vůle neboli mysl člověka.
Ta samozřejmě neexistuje, neboť jakékoli rozhodnutí mimo plán by znamenalo kolizi. Neberu teď inspiraci z filmu Správci osudu, i když ten film nebyl špatný. Zajímavě zpracoval právě tohle téma osudu.
Mysl člověka bere fakta za samozřejmost. A pokud náhody neexistují, nemusíme se sami zodpovídat za své činy. A tím spíše ne jiným. Osud totiž tvoří další osud. Vše je vytvořeno v síti té nejjemnější a nejsložitější pavučiny. Osud jednoho totiž může ovlivnit osudy dalších lidí. A máme motýlový efekt, jak by řekl Jeff Goldblum - teorie chaosu.
Jednodušeji řečeno, muž, který ráno zaspí do práce ve Francii, způsobí občanskou válku v Libyi (ano, Libye jistě nepotřebuje ke své válce takové muže, ale pro příklad předpokládejme, že ano). Jenže náhody neexistují, což znamená, že tohle všechno bylo plánováno.

Podle linie
Někdo by mohl namítnout, že i přes všechny nitky osudu máme určité možnosti volby. Drobnosti, které zásadním způsobem neovlivní život náš, ani nikoho jiného. Jenže taková drobnost je naprosto irelevantní. Je jedno, kterou cestu zvolíme, když na ni potkáme ty stejné lidi a dovede nás do stejného místa. Tomu se říká iluze svobody. Člověk má sice dojem svobodného rozhodování, ale každé rozhodnutí bude mít vždy stejnou trasu a důsledky.
Navíc, teorie chaosu neúměrně nabaluje další efekty. Jeden člověk potká padesát. Padesát jich potká sto tisíc. A statisíce lidí potkají miliony. A každé to setkání může být v něčem rozhodující, což znamená, že žádná svoboda opravdu nehrozí. I jediný krok vedle může mít fatální následky.
Jsme tedy jen něco jako herci v reality show, kteří neví, že jsou v reality show, ale přes to hrají podle napsaného scénáře. Na druhou stranu, ta nespravedlnost mě osobně trochu zvedá ze židle. Proč někdo dostane miliardu a dům ze zlata? Proč někdo dostane časopis Playboy a stovky modelek, zatím co jiný se musí utápět v jediném monogamním vztahu, aby ho partnerka nakonec opustila a vzala půlku všeho? Proč parchant dostane zdravé játra, zatím co jinému selhávají ledviny už ve 20 letech? Ano, tato entita má trochu zvrácenou zálibu v rolích, které nám ukládá. A že je pozice takového scénáristy opravdu zvrácená, zjistíte tak, že všechny zločiny jsou dílem této jediné bytosti. To znamená, že ať už člověk udělal cokoli, bylo to jeho osudem, který mu byl napsán, někým mocnějším.
Něco jako je Pán Jeskyně v Dračím doupěti s tím rozdílem, že když se naserete, můžete reálně PJ urazit hlavu. Upřímně, pokud by taková entita opravdu existovala, pak bych ji nejraději vykuchal, odsekal všechny končetiny (ať už jich má kolik chce), a pak ji zakopal hluboko pod vrstvy časoprostoru. Tedy, pokud zrovna tyto řádky, které čtete, nejsou důmyslně napsaným scénářem této entity. Je to trochu divný Smějící se

Život v loutce
Takže teď můžeme všichni chodit se sklopenou hlavou a dělat to, co po nás tato entita chce, dokud se nerozhodne, že to můžeme konečně zabalit. To je ten pozitivní pohled na věc.
Ten negativní je, koukat do prázdna, dělat to co tento sráč chce a čekat, než se nás rozhodne zabít, nedej Izanagi, nějakým fakt brutálním způsobem.
A to nejhorší na tom je, že pokud se nerozhodne, že Vám do scénáře napíše sebevražednou roli, musíte v téhle debilní telenovele strávit klidně i 70 let. To je fakt na mašli.

Světlejší zítřky
Naštěstí máme svobodnou vůli, což vyvrací existenci osudu. Což znamená, že NÁHODY EXISTUJÍ a máme jich plnou prdel (někdy jich mám vážně plnou prdel, zvláště když projedou 3 metry dlouhým, tenkým, střevem).

Jenže co když je celý tento článek pouze důmyslně napsanou částí scénáře, díky kterým s námi chce tato zasraná entita manipulovat, abychom uvěřili, že náhody neexistují a tím pádem mohli dál nevědomky plnit to, co po nás tato zasraná entita chce i přes to, že její odhalení by vůbec nic na naší situaci nezměnilo?

Ale o tom zase až někdy jindy… až zase nebudu mít co dělat Smějící se

Půl je hotovo
Světem se šíří ještě taková alternativa, která nepočítá s tak drsným zacházením. Tou je poloviční osud. Tedy určitá skutečnost, kterou můžeme i nemusíme přijmout. Něco jako, když Vám Bůh dá do cesty pětitisícovku a vy ji buď zvednete, nebo necháte ležet.
Tato alternativa sice stále prokazuje existenci vyšší bytosti a při tom stále prokazuje, že náhody existují. Ale i přes to máme svou svobodnou vůli a můžeme se rozhodovat podle svého. V praxi je to ovšem poněkud složitější.
Řekněme, že případ výše s pětitisícovkou je v něčem unikátní. A všechny ostatní případy, kdy jsme narazili na pětitisícový obnos, byly obyčejné. Jak tedy poznáme, že zrovna tato pětitisícovka nám přinese štěstí a že je darem od vyšší existence? V jednu chvíli totiž můžeme být pouze a jednom místě a zvednout jednu pětitisícovku. Pokud půjdeme jinou cestou, najdeme ji také, ale ta nám už nemusí přinést štěstí.
Problém tedy je, že nemáme jak poznat, jestli se jedná o unikátní pětitisícovku, nebo obyčejnou. Budeme k ní tedy vždy přistupovat jako k obyčejné. Takže z našeho pohledu by to vůbec nic nezměnilo. Buď budeme všechny pětitisícovky na zemi brát jako unikátní, nebo jako obyčejné. Z toho vyplývá, že i kdyby takový poloviční osud opravdu existoval, nemáme jako lidé šanci ho nějak výrazně poznat.

To, co jsem napsal o pětitisícovkách, platí obdobně i pro lidi.

Zajímavost: Kdyby opravdu existovala entita, která by určovala osud,
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 RaTTvs. RaTTvs. | Web | 11. srpna 2016 v 22:37 | Reagovat

Náhody existujou! Třeba třída Random v C# nebo tak. :) Nemusí se do toho hned tahat vyšší moc a osud..
Jinak je to ale zajímavý čtení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama