Alkoholismus

4. července 2016 v 14:21 | Jack Godman |  Alkoholismus

Opojná intoxikace


Druhý nejčastější důvod rozvodu, třetí nejčastější důvod těhotenství a druhá nejoblíbenější věc hned po sexu. Lidé na něm šetří méně, než na jídle a je prakticky společenskou nutností. Ano, dnes bude řeč o alkoholu…

Voda a víno
Není žádným tajemstvím, že už první lidé na světě odhalili obrovskou záhadu vesmíru. A totiž že cukerná šťáva při kvašení uvolňuje etylalkohol. Sám Ježíš Kristus údajně dokázal měnit vodu ve víno, což znamenalo, že do vody přidal etanol, hroznové aroma a barvivo Usmívající se Zkrátka, alkohol doprovází prakticky celou naši lidskou historii.

Krev a voda
Co vlastně dělá alkohol s našim tělem? Pokud vynecháme nitrožilní podání a případně i inhalace, pak je nejčastěji přijímán orálně. Alkohol putuje do žaludku, kde se vstřebává přes sliznici něco kolem 25%. Zbytek putuje dále do střev. Zde se vstřebává zbylých 75%. Velkou roli při požití alkoholu hraje, jestli dotyčný před požitím něco jedl, či nikoli. Část alkoholu se totiž váže na potravu a tím se neutralizuje až 30%. Jídlo tedy snižuje účinek alkoholu. Špatná zpráva pro lidi, kteří rádi pijí. 30% ceny alkoholu prostě vyhodíte bez účinku. V případě jedné skleničky to nemusí být ztráta. V případě flašky vína za tři a půl mega to však činní skoro milion, vyhozený do záchodu.
Etanol se tedy dostává skrze sliznice do krevního řečiště a ostatních částí těla obsahující vodu. Tím dochází k intoxikaci organismu. Zatíženy jsou tak především játra, ledviny, plíce a mozek.
Játra mají za úkol odbourat z těla nepříznivou látku. Alkohol je tedy nejprve rozložen na toxický acetaldehyd a ten je následně přeměněn pomocí látky tripeptid na kyselinu octovou. A ta se následně přemění na oxid uhličitý a vodu, které jsou z těla vyloučeny. Bohužel, metabolizace alkoholu je závislá na látce tripeptidu, a pokud se vyčerpá, nemohou játra pokračovat v odbourávání alkoholu. Alkohol tak zůstává v krvi, dokud se tripeptid znovu nedoplní.
Ledviny neustále filtrují naši krev a zajišťují stabilní obsah vody v těle. Škodlivé látky jsou ledvinami zachyceny a následně vyloučeny v moči. Alkohol ovšem funguje jako močopudná látka. Takže pro vyloučení alkoholu z těla ledviny vyloučí více tekutin, než kolik jich přijmete. Díky tomu dochází k dehydrataci a následným projevům, jako jsou závratě, bolest hlavy, nevolnost - kocovina.
Alkohol se krevním řečištěm dostává také do plic, kde část prostoupí do plicních sklípků a následně jsou s oxidem uhličitým vyloučeny z těla dýcháním. Na tomto principu fungují testery alkoholu.

Spotřeba v ČR činí okolo 13 litrů čistého alkoholu na osobu za rok pro všechny osoby starší 15 let.

Zkrat na mozku
Většina alkoholu se dostane do mozku, a protože alkohol působí jako neurotoxin, dochází k intoxikaci mozku. Alkohol tak naruší neurony a začne působit na různé části mozku. Vliv na emoce má za následek, že člověk ztrácí zábrany a méně se ovládá. Opadá stres a člověk se méně soustředí na své problémy. Může se také stát sebevědomým, ale také nezvladatelně agresivním. Při silnější intoxikaci, se zhoršuje motorika, a schopnost soustředění, narušení řečového centra. Dále může narušit krátkodobou paměť (okna), a narušit spánkovou rovnováhu, které mohou přejít až do spánku, případně bezvědomí, kde už je riziko úmrtí.
Mezi rozšířené informace patří také to, že alkohol má vliv na sexuální výkon u mužů. Alkohol sice odbourává zábrany, snižuje sebekontrolu a povzbuzuje sexuální vzrušení (důvod, proč mají opilí lidé větší sklony k nevěře), ale současně také snižuje mužskou potenci. Muž buď nedosáhne erekce, nebo ji dosáhne, ale není schopen si ji udržet, protože mozek zkrátka nefunguje tak jak by měl.
Na druhou stranu, když už funguje, je výsledek celkem rozpačitý. Pokud po flámu má člověk okno, je sex vlastně naprostou zbytečností, neboť jakýkoli prožitek postrádá účel, pokud si jej člověk nepamatuje. A pokud si ho pamatovat nechce, pak je jednoduší se této situaci vyhnout.

Až od 18
Alkohol má ovšem i své negativa. Ačkoli je pití alkoholických nápojů povoleno až od 18 let, přiznejme si, že drtivá většina mladých se k první skleničce dostane mnohem dříve. Pití alkoholu se pak stává jakousi společenskou nutností. Nakonec, tento fakt zažil prakticky každý, kdo chodil na základní školu. Na školách v přírodě se po večerech pil alkohol na pokojích a samozřejmě bez vědomí učitelů.
Jenže proč si intoxikovat tělo už v takhle mladém věku? Hloupostí? Jistě, i ta v tom hraje velkou roli. Ale paradoxně, děti žene vpřed touha po dospělosti, tedy dospělosti bez nutnosti nést následky. Dospělácká zábava, která je zakázaným ovocem, se jeví jako velmi atraktivní. A všechno to, co dělají dospělí a rodiče, je vlastně vzorem pro děti. Pokud tedy uvidí, jak se jejich matka nebo otec každý den opíjí, budou na tuto skutečnost reagovat jako na něco zcela přirozeného.

Abstinence neznamená schopnost nepít, ale vůli odmítnout, když se napít může.

Ještě jednu rundu
Celosvětově je alkohol nejprodávanější drogou vůbec. Takovou oblibu má zejména pro to, že jej více než polovina světové populace za drogu nepovažuje a přistupují k alkoholu nezodpovědně - podceňují jeho účinky. Velice snadno tak může přecházet záliba až do stavu chronického alkoholismu.
Jenže proč? Proč lidé dělají něco, co ničí jejich zdraví, mysl a lidské vztahy? Proč si úmyslně ničit život bez důvodu a bez jakékoli návratnosti?
Pokud opomeneme lidi, kteří začali pít alkohol již v útlém věku, díky kterému jim alkoholické nápoje přijdou jako lidská přirozenost, čelíme dvěma typům lidí.
Prví typ lidí je pod psychickým nátlakem okolí a společnosti. Tito lidé nemusí pít, ale nemají dostatečnou vůli na to, aby ostatní odmítli. Je to zkrátka společenská nutnost jako kravata, nebo nepohodlné boty. Ale když to přetrpí, pak mají klid. Neznamená to, že tito lidé jsou abstinenti, ale nepotřebují alkohol k uvolnění a otupění svých smyslů. Ví, kdy začínají mít dost a plně si uvědomují, kdy hranice alkoholu v krvi začíná dosahovat nebezpečné hranice. Pokud je ovšem má někdo úmysl opít, nemusí to dopadnout dobře, pokud se dotyčný jedinec neumí ovládat.
Druhý typ lidí je na tom hůře. Jejich cílem není se napít a dosáhnout tak určité hranice. Jejich cílem je tuto hranici překročit, protože je to zkrátka zábava a protože to ostatní dělají také. Znají své hranice, ale neumí, nebo se nechtějí ovládat. Následná otupělost jim zvyšuje sebevědomí. Nevnímají své jednání jako špatné a pokud ano, pokračují v pití, aby se zbavili své vlastní soudnosti a svědomí. Ráno si pak matně vzpomínají na to, co to dělali a vedle koho se to vlastně probudili.
Všeobecně se má za to, že hranice alkoholu nastává na počátku otupělosti ve chvíli, kdy opadají zábrany a člověk má dobrou náladu, ale dokáže se při tom ještě ovládat. Toto už je ovšem překročená hranice. Pokud je člověk ve stavu, kdy si je vědom své intoxikace, ale je při tom schopen se ovládat a myslí si, že kapka navíc na tom nic nezmění, přesáhl už hranici a každý další alkohol, který se do krve dostane, jen přiživí myšlenku na to, že je v pořádku a že se nemusí hlídat, nebo odmítat další skleničky. Správná míra alkoholu se dá tedy celkem jednoduše určit podle toho, jestli pijete bez výčitek. Pokud saháte po skleničce, aniž byste si v duchu řekli, jestli máte ještě pít, je to správná chvíle, kdy přestat. A pokud saháte po skleničce, aniž byste si vůbec tuto otázku připustili, je správná chvíle najít odbornou pomoc.

Nejsem alkoholík
"Co je to za čuráka? Myslí si, že zná světové hovno a bude tady radit a říkat, kdy mám přestat pít? Jestli ho potkám, bude on potřebovat odbornou pomoc!"
Ano, takhle nějak mohou po předchozím odstavci vypadat reakce na to, co jsem napsal. Lidé totiž velmi často odmítají přiznat svůj problém. A problém s pitím je mnohem horší. Protože hranice, kde končí pití pro zábavu a začíná notorický alkoholismus je individuální a dosti tenká. A přiznat si problém velmi často znamená, bojovat se svým egem, hlavně u mužů. Z toho vyplývá, že rozpoznat přicházející problém s alkoholismem je prakticky nemožné, alespoň pro alkoholika a pokud ho na to někdo jiný upozorní, bude reagovat podrážděně a zamítavě. Nakonec, na tento jev můžeme narazit i u jiných drog ovšem s tím rozdílem, že tvrdé drogy nejsou společensky přijatelné. Je tedy snadnější poukázat na ně.

Důvody, které vedou k chronickému pití, je několik. Ale protože hlavním spouštěčem všech impulsů je mozek, je tedy samotná závislost založena na psychickém stavu. Z toho vyplývá, že důvodem ke chronickému alkoholismu jsou deprese a způsoby a s tím také spojené vnímání reality. Realita se daleko lépe vnímá, když člověk nemusí čelit depresivním myšlenkám a jeho mysl je prakticky klidná a alkohol zvyšuje sebevědomí. Ve stavu opilosti si tak člověk může dovolit být někým, kým ve skutečnosti není. Problémem je vystřízlivění, kdy díky kocovině a návratu k realitě, se všechny problémy zdají být neřešitelné. Proto znovu sáhne po alkoholu, jako způsobu úniku z reality a tak stále dokola.

A jaký dopad tedy alkohol má:
  1. Ničí sociální život. Neschopnost jednoho z partnerů se postarat o sebe ani o druhého.
  2. Agrese vůči blízkým. Alkohol je příčinou většiny případů domácího násilí.
  3. Nehody. Alkohol za volant nepatří, ale proč by se tím alkoholik řídil? Čtvrtina úmrtí při autonehodách je spojena s konzumací alkoholu.
  4. Zdravotní problémy. Ať už se jedná o cirhózu jater, nebo zánět slinivky, podráždění žaludku, rakovina.
  5. Fetální alkoholový syndrom. Pití alkoholu v průběhu těhotenství může mít vliv i na plod.
  6. Nervový systém. Nadměrné užívání ničí neurony v mozku. Pravidelná konzumace ale způsobuje trvalé poškození.
  7. Alkoholová demence. Prostě demence J
  8. Cévní mozková příhoda. Nebo také mrtvice.
  9. Nehody. Alkohol nepatří ani k manuálním pracím. Častěji se stávají nehody.
  10. Alkoholový třes. Nepříjemný třas rukou, který může komplikovat život.
  11. Poruchy erekce. Kdo ho chce mít tvrdý, nepije tvrdý.
  12. Úmrtí. Smrt před důchodem je jistota
Vlastní vinnou
Ano, zdánlivě nevinný a prostý sluha se může celkem jednoduše změnit v zabijáka, kterému není na světě rovno. Jen pro zajímavost, celosvětově zemře na příznaky alkoholismu více lidí, než na pohlavní choroby. Což je celkem vtipné, když uvážím, že alkohol je nejčastější příčinou rychlého přenosu pohlavních chorob.
Jistě, hromada čtenářů si teď oddechne a řekne si: "Tohle se mě netýká. Já piju jen s Mírou". Jenže základní otázkou není ani tak, jestli pití alkoholu s Mírou je v pořádku. Otázkou je, potřebujeme vůbec alkohol ke svému životu? A co by se stalo, kdybychom ho přestali pít? Tedy kromě faktu, že by se asi rodilo méně dětí Smějící se

Léčba chlastem
Pokud už člověk propadne nezdravému pití alkoholu a není schopen přestat, pak je nejlepší čas pro odbornou léčbu. Jenže jak jsem již psal, alkoholik si není schopen včas uvědomit, že má problém. Proto se situace stupňuje, a dokud nedojde ke kritickému momentu, tak si ani neuvědomí, že by mohl mít problém.
Samotná terapie je kombinace psychiatrie a abstinence. Pokud se úspěšně vyřeší příčina alkoholismu, má dotyčný šanci na proces detoxikace. Některé příznaky však nikdy nezmizí a stejně je to i s psychikou. Pro vyléčeného alkoholika je důležitá silná vůle. Tato léčba totiž nespočívá v obnově zdraví, ale v síle odolat touze se napít. Vyléčený alkoholik je tak odsouzen k doživotní abstinenci. To je, společně s obrovským nutkáním, sáhnout po skleničce, kdykoli se objeví problém, velmi náročné. Není se tedy čemu divit, že k alkoholu se vrátí celých 70 % léčených. Smutné, leč taková je realita.

A na závěr jedna taková malá drobnost. Návyk na alkohol není dědičný, ale samotná návykovost na návykové látky dědičná je. Pokud nechcete v budoucnosti řešit ohromné překvapení z toho, jak je možné, že Váš partner či partnerka propadli nezdravému užívání drog, zkuste si ověřit, jaký přístup mají k těmto látkám hned na začátku.
Samozřejmě netvrdím, že lidé z generací, které propadli návykovým látkám, musí nutně toto prokletí nést také. Ale snížená tolerance návykovosti zkrátka v genech je, a pokud si člověk neuvědomí rizika, která jsou s tím spojená, má velkou šanci, že nakonec půjde po stopách svých předků (doslova).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Dokážete si představit život bez alkoholu?

Ano
Ne

Komentáře

1 May May | Web | 9. srpna 2016 v 21:55 | Reagovat

A proto nepiju.

2 stuprum stuprum | Web | 21. září 2016 v 23:12 | Reagovat

Alkahal akbar. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama