Realita partnerství

6. dubna 2015 v 21:27 | Jack Godman |  Realita partnerství

Realita partnerství


Dnes se chci však zaměřit na to, jakým způsobem si vybíráme své partnery a jaký to má důsledek na náš život.
Mnoho z nás za svůj život projde několika vztahy, než najde toho pravého. Jenže v mnoha případech se ten pravý nepodaří najít a tak s postupem času snižujeme své nároky na partnera a snažíme se najít určitý výchozí bod, který by nám zajistil souznění, ale přes to nás netrápil po zbytek našeho života. Vztahy z minulosti nám často pomáhají dospět a pochopit. Je však možné najít toho pravého hned na poprvé?

Jiskra lásky
Nejprve je třeba pochopit, že nikdo nás nikdy nenaučil, co je to láska a z toho musíme i vycházet. První problém v hledání partnera tak přichází celkem skrytě.
Spousta lidí na celém světě žije v přesvědčení, že padnout si do oka a zamilovat se do sebe hned při prvním setkání je základ lásky. Bez toho prostě vztah nemůže fungovat. A tak si lidé hledají takového partnera, u kterého ta jiskra vzájemně přeskočí. Následný pocit štěstí a euforie může být sice krásný, nevždy je potřeba si uvědomit, že tenhle pocit je jen dočasný. Je to svévolný proces, který často vzniká podvědomě. Díky tomu lidé rádi využívají frázi "Lásce neporučíš", což je však často míněno jako alibismus, protože je snazší se této chemické reakci podvolit, než jí ovládnout.
A tak se lidé dají pod vlivem chemických reakcí dohromady a jsou šťastni. Ale realita není pohádka a tak neplatí pravidlo "Až do smrti". A tak když vyprchá počáteční slast z chemické reakce našeho mozku, obvykle přijde tvrdá rána. Náš partner se najednou jeví v našich očích jako úplně jiný člověk a věci, které dříve nedělal, nebo které jsme u něj nepozorovali, jsou najednou vážnou hrozbou pro vztah a někdy i pro člověka samotného. Tady však rozhodně neplatí alibistická tvrzení jako "Dříve takový nebyl" nebo "Najednou se změnil". Lidé se nemění a to že jsme tyto vlastnosti dříve neuvědomovali, je způsobeno právě onou chemickou reakcí našeho vlastního mozku. S trochou nadsázky se dá říci, že mozek nás zrazuje.

Zajímavost: Šance, že člověk, do kterého se zamilujete, bude i Vaše osudová láska je zhruba 1 : 5 000 000. Je to sice více jak poloviční šance v případě loterie, pro většinu lidí na světě je to však spíše celoživotní boj.

Narkomanie
Pro některé lidi se zamilovanost může jevit tak neodolatelná, že raději riskují celý svůj život za tu chvíli euforie. Tedy jinak řečeno, stává se pro lidi drogou. Taková závislost je však nebezpečná a člověk si tak dokáže zničit celý svůj život. Efekt Narkomanie je velmi častou příčinou, proč někteří lidé velmi často střídají své partnery.

Naivní romantik
Další typ lidí by mohl nést přesně toto označení. Ačkoli romantika ve vztahu je užitečná věc, naivita už tak dobrá není. V praxi se jedná o lidi, kteří věří v lásku na první pohled, neboli v okamžitou chemickou reakci nebo také "Osud". Tito lidé si neuvědomují, že zamilovanost v jejich případě přináší více škody než užitku. Tento typ lidí je jednou z nejrizikovějších skupin, neboť tyto vztahy končí zpravidla nejhůře. Chemická reakce mozku se totiž neřídí žádným zásadním vzorcem a je tedy reálné, že tito lidé nejčastěji narazí na partnery, kteří v budoucnu způsobí mnoho problémů, od fyzického násilí, po alkoholismus, gamblerství, atp. O tom však až někdy příště.

Z deště pod okap
Další typ lidí, kteří hledají partnera poněkud nerealizovatelnou formou, je "Nikdy nebýt sám". Tento typ lidí si ničí život sami, protože jejich představa o partnerovi se vždy posouvá ke své dokonalosti. Praxe je taková, že si například dívka najde partnera. Po čase však zjistí, že nějaká vlastnost ji překáží. A však místo vzájemné komunikace a práce na vztahu se raději začne dívat po jiném. Ovšem předchozí vztah neukončí, dokud si nebude nový objevem jistá.
Je však naprosto nereálné, aby byla i s novým přítelem spokojena dlouhodobě, neboť pro ni je mnohem méně náročné si někoho nového najít, než se pokusit něco budovat. A tak se vše stále dokola opakuje.

Paradox
Partnerství je složitá věc, kterou ovšem neovlivňuje pouze výběr vhodného partnera. Paradox tkví v tom, že skvělý partner by v minulosti skvělým nebyl, pokud by náš vztah začal dříve, než tento člověk dospěje. To by vedlo k jednoznačnému rozchodu a tedy i k tomu, že by dva lidé, kteří se k sobě hodí, ve skutečnosti nikdy spolu nebyli.

Partnerství tedy spočívá v tom, že člověk musí pracovat ne jen na vztahu ale i sám na sobě. Ale také je potřeba znát další faktor, ovlivňující naši budoucnost, a tím je znalost "Vzrorce lidského chování". Více si můžete přečíst v rubrice Vzorce lidského chování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama