Intelekt

22. dubna 2015 v 19:50 | Jack Godman |  Intelekt

Intelekt


Pod pojmem inteligence nebo inteligenční kvocient si všichni nejspíše představíme velmi chytrého člověka, kterému nedělá problém studium, který zvládá nejtěžší úlohy a matematické výpočty.
Pod pojmem IQ se pak počítá určitá hodnota intelektu vzhledem ke skutečné hodnotě naší populace. Ale je to skutečně tak, nebo žijeme v mylných představách o tom, co to vlastně inteligence a inteligentní člověk znamená?

Naučili jsme se věřit tomu, že inteligence se dá převést na hodnotu čísla, se kterým se dá nadále pracovat. Udává se, že hodnotu mezi 85 - 115 má téměř 70% světové populace. 115 - 130 už jen 13 a nad 130 jen necelé 2 procenta. 150 a více bodů už pak chápeme jako výjimečnou genialitu.

Základem je mozek
Dnes však přicházím s teorií, která se do značné míry ponořuje hlouběji do tématu lidské inteligence. V první řadě si musíme uvědomit, jak chápeme intelekt. IQ počítá se schopnostmi, jako jsou logika, postřeh, paměť nebo částečně i psychologie. To je ovšem pouze okrajové nastínění možností. Stereotypy jako lidé s vysokým IQ mají vyšší předpoklady ke studiu a výrazně lepší možnosti v životě jsou tak pouze částí z celého spektra, které tvoří jádro našeho vědomí.
Ve své teorii pracuji se čtyřmi klíčovými vlastnostmi, které jsou nezbytné pro určení intelektu člověka. Jsou jím paměť, chápání, logika a empatie. Možná Vám přijde, že některé prvky do intelektu nepatří, ale já se zde pokusím vysvětlit, proč by tomu tak mělo být.

Mix schopností
Náš intelekt a schopnost vidět, řešit a chápat věci, které se okolo nás dějí, je složena z kombinací klíčových schopností jedince. Současné IQ testy řeší pouze logiku a paměť, což jsou vlastnosti potřebné ke studiím, nicméně, je to jen jedna část lidského potenciálu. Může existovat tisíce lidí, kteří svým intelektem předčí největší génie naší doby, ovšem z naprosto odlišného směru, který jsme zatím nebily schopni pochopit a definovat ho, tím spíše ne formou konkrétní hodnoty.
Skutečná genialita tedy nevychází pouze z jednoho nebo dvou klíčových schopností, které jsou nad běžným normálem, ale kombinace všech vlastností, které navíc musí být v naprosté rovnováze. V momentě, kdy je jedna ze schopností vyšší, nebo nižší, člověk výrazně ztrácí na intelektu. Čím menší je však odchylka od rovnováhy těchto schopností, tím znatelnější je ztráta intelektu z hlediska populace.

Kombinace
Ve své teorii uvádím pouze 4 klíčové schopnosti. I když je jejich počet omezený, jejich možnosti jsou už podstatně neomezené. Pro pochopení možných kombinací je však nutné znát možnosti jednotlivých schopností.
Logika - Tato schopnost nám pomáhá z dostupných informací seřadit nejpravděpodobnější, nebo přesnou odpověď. Nejde však jen o matematiku. Logická mysl se využívá k analýzám, řešení problémů či sloučení jednotlivých procesů.
Chápání - Unikátní schopnost, která nás odlišuje od zvířat a tím je vícesmyslové chápání. Způsob, jakým můžeme dostupné informace zpracovat a pochopit jejich význam. Samotné chápání se od logiky liší tím, že ho obvykle nelze logicky zdůvodnit. Nejedná se tedy o naučenou informaci, ale o rozbor informace na nejmenší detaily, ze kterých je mysl schopna vybrat pouze požadované nebo užitečné části a ty pak dále aplikovat.
Paměť - Paměť slouží nám všem k uchování informací a jejich pozdějšímu vyvolání. Je to unikátní schopnost, která u nadaných jedinců nahrazuje celé databáze knih. Pamětí je více typů, ať už mluvíme o fotografické, početní nebo jiné.
Empatie - Schopnost empatie vyjadřuje vcítění do jiných lidí, nebo jiných forem života, které jsou obdobně jako my, založeny na emocích a citech. Součástí empatie je však také vnímání, jak a proč člověk jedná nebo reaguje, případně co cítí nebo jak dotyčnému porozumět. Empatie tak zahrnuje i sociální komunikaci, hloubku citů, kterých je objekt schopen a pochopení vnějších vlivů.

IQ
Nyní se zaměříme na konkrétní intelektuální spektra, které nám klíčové schopnosti nabízí. Například, pro dosažení vysokého IQ je aktuálně zapotřebí velmi vysoké logiky a chápání. Pokud tyto schopnosti dosáhnou určité hodnoty, budeme jedince hodnotit jako vysoce inteligentního. Problém je však v naší populaci, která už nedokáže vnímat zbytek geniality, která se nedá přímo převést do matematického vzorce.
V lidském potenciálu je možné pojmout všechny klíčové schopnosti, bohužel, zatím ne v naprosté rovnováze. To znamená, že v našich podmínkách můžeme genialitu vyjádřit jako ovládnutí tří schopností, které jsou v nadprůměrné hodnotě. Faktem je, že každý člověk disponuje všemi klíčovými schopnostmi v různých hodnotách.
Následující kombinace neurčují genialitu ani výjimečnost v rámci celosvětové populace. Jedná se o nástin běžných inteligenčních stupňů.
Chápání + empatie - Pokud se dostaneme s empatií na nejvyšší úroveň, pak je naše mysl schopna pochopit vlivy a důsledky všech rozhodnutí týkající se veškerého života na naší planetě. Géniové tohoto způsobu myšlení se obvykle uplatňují v ekologických aktivitách. V případě, že by empatie byla nižší, zatímco chápání vyšší, pak se může jednat o extrémisty bojující za určitá práva, nebo může zasahovat i do přírodních věd.
Chápání + paměť - Vyšší úroveň paměti zajišťuje schopnost pojmout velké množství informací, ať už z historie či z některé ze současných možností. V kombinaci s chápáním se tak lidé stávají skvělými historiky, případně mohou pracovat na vývoji a zlepšování moderních teorií. V opačném případě není člověk schopen pojmout tak velké množství informací, ale na druhou stranu je schopen výjimečné analýzy konkrétních dat a jejich aplikace v různých oborech.
Logika + empatie - V případě, že logika převyšuje nad empatií, zvládá člověk aplikaci vzorců chování na jednotlivce, případně větší skupiny lidí. Tito lidé se tak mohou uplatnit ne jen v pedagogických sférách, ale i jaké psychologové, psychiatři nebo možná životní poradci a koučové. Opačné hodnoty se pak mohou využívat v oborech, kde je potřebný zejména sociální kontakt.
Logika + chápání - Tato kombinace je ideální pro studenty filozofie, případně pro spisovatele nebo umělce. Hlavně v případě, že je chápání výše, než logika. Naopak, pokud převyšuje logika, jsou lidé schopni pracovat v manuálních oborech, případně v různých programátorských funkcích. Taktéž se mohou realizovat v obchodních sférách, případně v politice a vládnoucí vrstvě.
Logika + paměť - Standardní kombinace, která hraje klíčovou roli při běžných IQ testech. Ideální pro všechny typy studentů, hlavně pokud je paměť vyšší než logika. V případě vyšší logiky se pak lidé mohou realizovat v taktikách, armádě ale i v různých vědních oborech.

Ale jak jsem psal výše, tohle je pouze okraj celého spektra možností, jakými cestami se může vydat naprosto průměrný člověk. Kombinace tří schopností v nadprůměrné hodnotě značí v naší společnosti genialitu, i když ne vždy bývá správně oceněna, nebo je jí věnováno pozornost. Obvykle genialita může zapadnout v rutině každodenního života. Je potřeba si uvědomit, že za celou lidskou historii známe jen zlomek všech géniů, protože jejich myšlenky nějakým způsobem ovlivnily směr vývoje naší společnosti. To však neznamená, že jiní géniové nebili. To že se jejich názory nebo myšlenky nezapsali do dějin, neznamená, že k vývoji nějak nepřispěli. I dnes se spousta geniálních lidí přehlíží, nebo žijí normálním životem, který nějak nevyčnívá z davu.

Supergenialita
Nyní se pokusím blíže specifikovat hypotetickou skutečnost, že člověk dosáhne naprosto vyrovnané úrovně všech klíčových schopností v nadprůměrných hodnotách.
Takový člověk by vyčníval více než jen pouhým stylem života. Vynikající paměť mu umožní kteroukoli informaci si zapamatovat a následně ji vyvolat kdykoli logická mysl potřebuje s touto informací pracovat. Chápání umožní využít všechny informace na 100% beze ztrát s maximální účinností. Lze tedy předpokládat, že takový člověk dokáže z řady možností využít vždy to nejefektivnější. Logika umožní spojit všechny jednotlivé části v konstrukční celek. To nad čím dnes musí přemýšlet 10 lidí, by tak mohl zvládnout jediný člověk během okamžiku. A empatie umožní jednat a aplikovat řešení s ohledem na všechny prvky naší planety a možní i na celém vesmíru. Je velmi náročné si takového supergénia představit. Zejména v rámci celistvé inteligence. Jak by takový člověk řešil naše banální každodenní strasti, když by stačilo vytáhnout ze své paměti podobnou událost a z historických následků pak určit správné řešení? Možná by se dalo říci, že takový člověk by byl naprosto bezchybný. Jeho analýzy by dokázali předstihnout čas samotný. Takový superintelekt by mohl hraničit i se schopností předpovídání budoucnosti.

Mýty a legendy
Když se podíváme do historie, nalezneme několik možných údajů o lidech, jejichž popis se supergenialitě vzdáleně podobá. Historii ovšem nelze potvrdit, ani vyvrátit. To znamená, že tito lidé zůstanou navždy záhadou. V celé historii lidstva je tak jediná osoba, jejíž záznamy jsou natolik důvěryhodné, že můžeme mluvit o supergenialitě - Ježíš Kristus. Zde však hraje roli náboženství, teorie a spousta jiných faktorů. Ať už jste ale věřící nebo ne a ať už věříte v Boha či nikoli, Ježíš Kristus byl skutečnou osobou naší historie.

Ve své teorii nepopírám, že se supergenialita může objevit i mezi obyčejnými lidmi. Možná se jednou za tisíc let někdo takový narodí. Možná i častěji, ale také je otázka, jestli máme vůbec šanci se o takových lidech dozvědět. Mají vůbec potřebu se takoví géniové nějak prosazovat nebo zviditelňovat?

To jsou otázky, na které nezískáme odpověď, dokud takové jedince neprozkoumáme. A možná i to je důvod, proč tito lidé o sobě nedávají znát. Lidská zvědavost nezná hranic a nezastaví se ani před morálními zábranami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 25. dubna 2015 v 22:15 | Reagovat

... to mi připomíná naší učebnici ZSV :D

A ta supergenialita mě zaujala... využívat mozek naplno...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama